Hvězdička krajní pravice Jordan Peterson tvrdí, že nedávné záplavy v Brazílii způsobily hříchy
22. 6. 2024 / Fabiano Golgo
čas čtení
6 minut
Miláček
 krajní pravice, kanadský mimoň Jordan Peterson, pozvaný příznivci 
bývalého křesťanského fundamentalisty a autokratického brazilského 
prezidenta Jaira Bolsonara, řekl tisícům lidí shromážděným v hudebním 
centru Porto Alegre, hlavního města nejjižnějšího státu Rio Grande do 
Sul, které před několika týdny postihly ničivé záplavy, že ke katastrofě
 došlo díky našim hříchům. Kdyby "gaučové" (tak se říká lidem z mého 
rodného státu a z Argentiny) tolik nehřešili, nemuseli jsme se dočkat božího hněvu v podobě povodní.
 
Jordan Peterson 
je doktor psychologie, klinický psycholog a bývalý profesor psychologie 
na Torontské univerzitě. Mezinárodní proslulost mu přineslo vydání knihy
 "12 pravidel pro život: protilátka proti chaosu". Peterson také slavně 
říkal, že "musíme obdivovat (Adolfa) Hitlera", protože byl "organizačním
 géniem". Kromě toho je Jordan kritický k hnutí LGBTQIA+ a sám sebe 
prezentuje jako konzervativce. Někteří psychologovi fanoušci tvrdí, že 
není fašista, jen klasický liberál, není rasista, jen uznává etnické 
rozdíly, není misogyn, jen odhaluje rozdíly mezi muži a ženami.
V
 tomto posledním případě, rozdílu mezi muži a ženami, psycholog často 
používá jako příklad humra a uvádí, že samice mořských živočichů si 
vybírá nejlepší samce k rozmnožování, zatímco oni bojují o teritorium. 
Tato dělba práce by se podle něj měla odrazit i v lidském životě.
K
 tomuto předpokladu dichotomického vztahu mezi řádem a chaosem, mužským a
 ženským, Peterson přidává evoluční psychologii. Autor se opírá 
především o abrahámovské mýty, aby zdůvodnil ztotožnění mužského s řádem
 a ženského s chaosem, i když občas cituje principy jin a jang taoismu, 
aby tuto premisu posílil. 
Peterson příhodně 
ignoruje jiné mytologie, například egyptskou, v níž je bohyně Maat 
zosobněním řádu, nebo hinduistickou, v níž vesmír není založen na 
protikladu mezi chaosem a řádem, ale na komplementaritě mezi tvořením, 
zachováváním a ničením, zosobněném trimurti. 
Představy sumak kawsay
 původních jihoamerických obyvatel nebo afrických orí jsou ovšem knize 
na hony vzdálené. Sumak Kawsay je výraz z kečuánštiny, tradičního jazyka
 And. "Sumak" znamená plnost a "Kawsay" znamená žít a tento výraz se 
používá k označení modelu rozvoje, který se v tropech  snažíme dlouhodobě 
uplatňovat a který zahrnuje organizovaný, udržitelný a dynamický soubor 
ekonomických, politických, sociokulturních a environmentálních systémů, 
které zaručují dosažení dobrého života. 
Sumak 
Kawsay je návrh založený na pěti principech: 1) bez vědění nebo 
moudrosti není života (Tucu Yachay); 2) všichni pocházíme z matky země 
("Pacha Mama); 3) život je plný (hambi kawsay); 4) život je kolektivní 
(sumak kamaña); a všichni máme ideály nebo sny (Hatun Muskuy). Podle 
filozofa Javiera Lajo je sumak kawsay v andském pojetí rovnováha 
mezi "cítit dobře" ("Allin Munay") a "myslet dobře" ("Allin Yachay"), 
které společně vedou k "dělat dobře" ("Allin Ruay"), což je bod, v němž 
je dosaženo harmonie.
Pokud se Peterson zmiňuje o 
védách, činí tak povrchně, přičemž mezi májou a kognitivními předsudky 
vyvozuje přízemní paralelu. Tyto nedostatky spolu s barovým taoismem a 
povrchními výklady abrahámovských a řecko-římských mýtů vzbuzují jisté 
podezření ohledně serióznosti jeho práce s archetypy.
Perspektiva
 12 pravidel pro život je zkrátka křesťanská, koloniální, mužská, 
hierarchická a meritokratická. Filozofií, k níž má nejblíže, je 
utilitarismus, což je s jeho jungovským základem poněkud nenormální 
kombinace. Jak však kniha plní svůj zjevný účel - vést mladé lidi na 
cestě k dobrému životu? 
Základem Petersonovy 
eudemonologie je přiznání utrpení jako neoddělitelného aspektu 
existence. Z tohoto uznání vyplývají pro člověka dvě možnosti: vzdát se,
 tj. ignorovat etické zásady, jako je úcta k druhým a nenásilí, nebo 
čelit nihilismu a hledat smysl. Podle autora se každý člověk rodí se 
sklonem k etickému chování, ale neschopnost vyrovnat se s frustrací - 
nebo prostá lenost - ho nutí podlehnout okamžitému uspokojení. Proto by 
rozvíjení smyslu pro odpovědnost a disciplínu vycházející z 
transcendentního smyslu byly způsoby, jak dobře žít. 
Peterson
 každé z pravidel ideálního chování ilustruje osobními zkušenostmi, z 
nichž některé jsou velmi bolestné, například vážná nemoc, kterou trpí 
jeho dcera. Je těžké nesoucítit s peklem, kterým si jeho rodina prošla, a
 zajímalo by mě, do jaké míry to mohlo přispět k nevyrovnanosti, která 
vedla k jeho kariéře krajně pravicového guru.
Dobrým
 testem eudemonických příruček je prozkoumat životy jejich autorů. Pokud
 jsou historické zprávy správné, měl například Epiktétos dokonalé 
chování. Bohužel se ukazuje, že Peterson je jen dalším pokrytcem. 
Zatímco káže o odpovědnosti za své slovo, na Twitteru šíří 
konspirační teorie a zveřejňuje například úryvky z fetišistických 
pornografických filmů, jako by pocházely z čínských "spermabank". 
Zatímco káže o disciplíně, je závislý na benzodiazepinech do té míry, že
 se musel podrobit umělému kómatu, aby si svou závislost vyléčil na 
ruské klinice. 
Po návratu z léčby autor 
vydal novou knihu s názvem Mimo řád: 12 dalších pravidel pro život, 
přestože v několika vlastních přikázáních selhal. Jedním z Petersonových
 nových pravidel je "vzdát se ideologie", a zdá se, že i v tomto 
selhává, stejně jako v "nedovolit si stát se uraženým, prolhaným nebo 
arogantním", soudě podle toho, že trvá na bludu, že údajná "progresivní 
kultura" ničí svobodu, vědu a zkrátka "Západ". 
Peterson
 se svým chováním ukazuje jako další heterosexuální běloch, kterému 
vadí, že je nucen sdílet některá svá privilegia s historicky 
utlačovanými menšinami, a který se místo toho, aby se zamyslel nad svým 
místem ve světě, rozhodl obejmout krajní pravici.
5921
Diskuse