Máte rádi svého lékaře? Ušijte mu roušku

20. 3. 2020 / Ivan Větvička

čas čtení 2 minuty

A nebo dvě, tři... Více je více. Bude opravdu rád, neboť ve státních hmotných rezervách se těchto ochranných pomůcek nacházelo množství menší než malé a dodávky ze zahraničí nám pomohou jenom dočasně – celý svět se potřebuje chránit před pandemií viru SARS-CoV-2 a nějakou dobu potrvá, než se podaří postavit linky, které pokryjí enormní spotřebu ústenek.


  

Připusťme, že vláda o víkendu zaštěká jako hrom a Čína pošle roušek milion. Anebo deset milionů, nač troškařit! Zdá se to hodně, ale jednorázová ústenka má velmi omezenou životnost. (Mimochodem, odpovědné orgány se evidentně rozhodly nás tímto údajem zatím neznepokojovat.) Pokud bychom si mezi sebe spravedlivě rozdělili deset milionů roušek a nasadili je, měli bychom je i při velmi optimistickém odhadu nejdéle po třech hodinách zahodit a nebudeme mít zase nic, jenom závěje nebezpečného infekčního odpadu.

Zásoba nám samozřejmě vydrží nepoměrně déle, pokud bude rozdělena jenom mezi lékaře a další vybrané profese, ale dříve či později budeme opět čelit nedostatku a dalších deset milionů ústenek už nám v Číně nemusejí prodat. Ostatně, zatím nedorazily ani první slíbené miliony...

Takže šijme. Kdo šije a nosí roušky, přispívá alespoň malým dílem ke zpomalení nástupu pandemie, byť nemá smysl zastírat, že ústenka je pouhou improvizací s omezeným účinkem, podobně jako pláštěnka a igelitové sáčky v případě jaderného výbuchu.

Lékaři sice potřebují především respirátory, ale v tuto chvíli je potěší i bavlněná rouška. Nejenom proto, že jim poskytne alespoň náznak ochrany, které se jim od státu nedostává, ale především je nesmírně povzbudí, když pacient nepřijde jenom s křikem: „Doktore pomoz, doktore dej!“, ale přinese hmatatelnou a užitečnou podporu. Unavení zdravotníci potřebují empatii stejně jako spánek.


0
Vytisknout
7243

Diskuse

Obsah vydání | 24. 3. 2020