Memento mori

19. 3. 2020 / Fabiano Golgo

čas čtení 5 minut
Bolsonaro dosáhl bodu zvratu. Brazilská elita mu odebírá podporu poté, co popíral nebezpečí koronaviru

Zdá se, že populistický brazilský prezident Jair Bolsonaro udělal osudovou chybu. Tím, že opakovaně popírá vážnost krize epidemie koronaviru, došlo k  náhlé a meteorické ztrátě podpory voličů pro něho. Z průzkumu veřejného mínění vyplynulo, že 82 procent obvyvatelstva nyní silně nesouhlasí se způsobem, jimž Bolsonaro reaguje na tuto pandemii.

 

Brazilci širokou měrou odsuzují, že Bolsonaro odmítá je ochránit před tímto tragickým celosvětovým problémem. Odmítá proti koronaviru cokoliv dělat. Bolsonaro byl jediný latinsko-americký prezident, který se neúčastnil videokonference s cílem nalézt koordinované způsoby jak proti viru bojovat.  Bolsonaro se také odmítl účastnit setkání předsedů obou komor brazilského parlamentu, Nejvyššího soudu a nejvyšších činitelů ze zdravotnictví, na němž se jednalo o akcích nutných proti šíření viru.

Bolsonaro také vzdorně oznámil, že tento víkend uspořádá hned dvě recepce: v sobotu recepci na počest svých 65. narozenin a v neděli při příležitosti 42. narozenin své čtvrté manželky. Když ho za to kritizovala jedna novinářka, udělal na ni vulgární gesto.

Poté, co Bolsonaro po mnoho dní tvrdil, že koronavirus není problém, když přišla zpráva o prvním úmrtí na Covid-19, statisíce Brazilců reagovaly v úterý večer protestem proti Bolsonarovi, ze svých bytů a domovů, z oken domů, bitím do hrnců a do pánví, což je protest, který se během impeachmentu bývalé prezidentky Dilmy Rousseffové stal velmi populárním:



Skutečnost, že k tomuto protestu došlo bez plánování a v oknech domů ve středostavovských čtvrtích, je velmi významná, protože Bolsonara zvolily střední a vyšší vrstvy. Podporovala ho bohatší část brazilského obyvatelstva.

K této neočekávané revoltě vedl způsob, jímž Bolsonaro reaguje na koronavirovou krizi.

Nejprve se stal terčem pozornosti světových médií poté, když členové jeho štábu, kteří právě navštívili amerického prezidenta Donalda Trumpa, byli pozitivně testování na ten virus. Podle výsledků testů je koronavirem nakaženo už 14 členů Bolsonarovy ekipy, včetně jeho starého tiskového tajemníka generála Augusta Helena. Po celou řadu dní se spekulovalo, zda byl koronavirem nakažen i Trump.

Avšak Bolsonaro údajně nakažený není. Používám slova "údajně", protože Bolsonaro se odmítá podrobit veřejnému testu. O prvním Bolsonarově testu, který nákazu prokázal, hovořil jeho syn Eduardo v americké televizní stanici Fox News, což vyvolalo podezření, že se za scénou děje něco podivného.

I poté, co apeloval ministr zdravotnictví na obyvatelstvo, aby praktikovalo společenskou distanci, a zatímco si ještě nebyl jist svou diagnózou, pohyboval se Bolsonaro mezi lidmi, kteří se účastnili veřejné demonstrace požadující uzavření Kongresu, Nejvyššího soudu a vytvoření vojenské diktatury. Bolsonaro sepři tom  nechal fotografovat se svými fanoušky, dělal s nimi selfies. Když byl za to kritizován, Bolsonaro křičel na reportérku, že jde o jeho vlastní život, který je výlučně jeho problémem a nikoho jiného by to nemělo zajímat.

Při tom Bolsonaro naprosto ignoroval, že ohrožuje i životy všech ostatních lidí, jichž se dotýkal, i životy těch lidí, kteří se později dotýkali jich...

Avšak Bolsonaro řekl hned čtyřikrát, že kolem Covidu-19 vládne zbytečná hysterie. Je to podle něho "fantazie", "malá krize", "fake news". Bolsonaro vyjádřil názor, že tu krizi uměle vyvolala Čína, aby zničila západní ekonomiky.

Na naléhání Kongresu, aby uzavřel hranice Brazílie, Bolsonaro se rozhodl, že uzavře pouze hranice s Venezuelou. To byl jasně ideologický krok, neboť skutečné nebezpečí pochází z Argentiny, Uruguaye a Paraguaye (ostatní hranice vedou většinou do neobydlených oblastí deštných pralesů).

Veškerá opatření proti pandemii činí guvernéři brazilských států ve federaci (Brazílie se skládá ze 27 států), od asi pěti tisíc primátorů a Kongres, zatímco Bolsonaro odmítá cokoliv dělat.

Předsedové brazilského Senátu i dolní komory parlamentu museli navrhnout, aby federální vláda požádala Kongres, aby schválil deklaraci krizového stavu, která by umožnila, aby stát vydal více peněz, než kolik je ve státním rozpočtu, na pomoc zdraví a ekonomice. Namísto toho, aby o schválení této deklarace požádal prezident, musel Kongres přesvědčovat prezidenta, aby tak učinil. Neuvěřitelné.

"Bolsonaro musí zmizet," řekla právnička a poslankyně Janaina Paschoal, která zahájila impeachment proti bývalé prezidentce Dilmě Roussefové. Paschoalová až do nynějška Bolsonara podporovala a byla dokonce jeho první volbou pro funkci viceprezidentky. Jiný pravicový poslanec, který se také podílel na impeachmentu Dilmy Rousseffové, požádal Nejvyšší soud, aby zkoumal, zda by neměl být prezident donucen podrobit se léčbě svých možných duševních chorob.

Bolsonaro počítal s širokou podporou pro svou křesťanskou moralizující politiku a pro svou násilnou rétoriku proti menšinám a lidským právům. Nicméně nepočítal se skutečností, že se k moci dostal v důsledku voličského strachu - umělého strachu, že by nová levicová vláda mohla proměnit Brazílii v nějakou takovou venezuelu. Jenže strach může Bolsonarovi i moc odebrat. Protože strach je tím motorem, který přiměl jeho voliče, aby si ho vybrali jako ochránce proti vykonstruovanému monstru socialismu. Jenže jeho antilevicová rétorika nevyvolává větší strach než je ten, který vyvolává neviditelný virus, proti kterému Bolsonaro nebojue.

Bolsonara proti tedy lidé nyní vnímají jako hrozbu jejich životům. 

0
Vytisknout
11742

Diskuse

Obsah vydání | 23. 3. 2020