Jak se svět staví k venezuelské krizi

25. 1. 2019

čas čtení 1 minuta
Venezuela se nachází v politické krizi poté, co se opoziční politik Juan Guaido s odvoláním na zmanipulované volby prohlásil prezidentem.


Tento krok vyvolal v mezinárodním společenství rozporné reakce, když některé země uznaly pětatřicetiletého politika za prezidenta, několik jich vyjádřilo podporu prezidentu Nicolasu Madurovi a další volají po nových volbách.

K subjektům uznávajícím Guaida patří USA, Limská skupina (14 amerických států - Argentina, Brazílie, Kanada, Chile, Kolumbie, Kostarika, Guatemala, Guayana, Honduras, Panama, Paraguay, Peru a Svatá Lucie), Organizace amerických států (tvořená 35 nezávislými americkými zeměmi) a výslovně Kanada.

Guaidova rivala a bývalého prezidenta Nicolase Madura se zastává Kuba, Bolívie, Mexiko, Rusko, Turecko a Čína.

Násilné protesty vypukly ve Venezuele poté, co Nejvyšší soud v březnu 2017 rozhodl o zbavení legislativních orgánů jejich pravomocí. V reakci na mezinárodní kritiku prezident Maduro rozhodnutí zrušil, ale bylo příliš pozdě.

Evropská unie ústy komisařky pro společnou zahraniční politiku Federicy Mogheriniové vyzvala ke "svobodným a věrohodným volbám". Podobně Vatikán se nepostavil na ničí stranu a "podporuje veškeré úsilí napomáhající ochraně obyvatelstva před dalším utrpením".

Francouzský prezident Emmanuel Macron přivítal "odvahu" protestujících a podpořil "obnovu demokracie" po "nelegitimní volbě" Nicolase Madura.

Mluvčí britské premiérky Mayové prohlásil: "Plně podporujeme demokratické Národní shromáždění s Juanem Guaidem coby prezidentem".

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
9277

Diskuse

Obsah vydání | 29. 1. 2019