Milan Kundera a dalších 29 intelektuálů: Bojujme za Evropu!

25. 1. 2019



Evropský kontinent čelí největší výzvě od třicátých let dvacátého století. Naléháme na evropské vlastence, aby se postavili proti ofenzívě nacionalistů, píší v dnes zveřejněném prohlášení 

Milan Kundera, Salman Rushdie, Elfriede Jelinek, Orhan Pamuk, Bernard-Henri Lévy

a pětadvacet dalších osobností


* * *

Myšlenka Evropy je ohrožena.

Ze všech stran přichází kritika, urážky a utíká se od této kauzy.

"Dost 'budování Evropy'!" vládne křik. Spojme se místo toho znovu se svou "duší národa"! Objevme znovu svou "ztracenou totožnost!" To je agenda, kterou sdílejí populistické síly, jejichž vlna zaplavuje Evropu. Je jaksi jedno, že abstrakce jako "duše" a "totožnost" často existují jen v imaginaci demagogů.

Na Evropu útočí falešní proroci, kteří jsou opilí resentimentem, a v delíriu nad možností dostat se před světla ramp. Evropa byla opuštěna dvěma významnými spojenci, kteří ji v minulém století dvakrát zachránili před sebevraždou: jedním za kanálem La Manche a druhým za Atlantikem. Evropský kontinent je zranitelný vůči stále drzejším zásahům obyvatele Kremlu. Evropa jako myšlenka se nám rozpadá přímo před očima.

Toto je to jedovaté ovzduší, v němž se v květnu budou konat evropské parlamentní volby. Jestliže se něco nezmění, jestliže nenastane něco, co by zvrátilo ten rostoucí, sílící, naléhavý příliv, jestliže nevznikne  nový duch odporu, tyto volby budou nejkatastrofálnějšími, jaké jsme kdy zažili. Zvítězí v nich ničitelé. Pro ty, kdož stále ještě věří v dědictví Erasma, Danteho, Goetha a Komenského, bude jen ponižující porážka. Zvítězí politika pohrdání inteligencí a kulturou. Bude docházet k výbuchům xenofobie a antisemitismu. Postihne nás katastrofa.

My, nížepodepsaní, patříme k těm, kteří odmítají rezignovaně přijmout tuto blížící se katastrofu.

Počítáme se mezi evropské vlastence (skupinu, která je početnější, než se obecně usuzuje, ale která je často příliš mlčenlivá a příliš rezignovaná), kteří chápou, o co tady jde. Tři čtvrtě století po porážce fašismu a třicet let po pádu berlínské zdi vznikl nový boj o civilizaci.

Máme víru ve velkou myšlenku, kterou jsme zdědili a o níž jsme přesvědčeni, že kdysi byla onou jedinou silou, která byla dostatečně mocná na to, aby pozvedla národy Evropy nad sebe i nad jejich minulost plnou válek. Jsme přesvědčeni, že i dnes to zůstává jedinou silou, která je dostatečně ctnostná na to, aby dokázala porazit nové známky totality, která za sebou přitáhne starou bídu temných věků. To, o co všechno jde, nám zakazuje, abychom se vzdali.

Proto publikujeme tuto výzvu, abyste se přidali k nové vlně.

Proto tento apel k činům v předvečer voleb, které nechceme přenechat hrobníkům evropské myšlenky.

Proto tato výzva k tomu, abychom znovu pozvedli pochodeň Evropy, která, navzdory jejím chybám, jejím omylům i jejím občanským činům zbabělství, zůstává majákem pro všechny svobodné muže a ženy na této planetě.

Naše generace se mýlila. Jako stoupenci Garibaldiho v 19. století, kteří opakovali, jako mantru, “Italia se farà da sè” (Itálie se sama vytvoří), domnívali jsme se, že evropský kontinent se dokáže sám od sebe spojit, aniž by bylo nutno za to bojovat či pro to pracovat. To, říkali jsme si, je přece "směr historie".

Musíme se odstřihnout od tohoto starého přesvědčení. Nemáme volbu. Musíme nyní za myšlenku Evropy bojovat, anebo být svědky toho, jak zahyne pod vlnami populismu.

V reakci na nacionalistickou a identitářskou ofenzívu musíme znovu objevit ducha aktivismu či akceptovat, že nás obklopí a zahltí resentiment a nenávist. Naléhavě musíme bít na poplach proti těmto žhářům duše a ducha, kteří, od Paříže až po Řím, se zastávkami po cestě v Barceloně, v Budapešti, v Drážďanech, ve Vídni a ve Varšavě, chtějí spálit naše svobody.

V této podivné porážce "Evropy", která se objevuje na horizontu, tato nová krize evropského svědomí, která hrozí, že zničí všechno, co činilo naše společnosti velkými, čestnými a prosperujícími, spočívá větší výzva než kdy předtím od třicátých let dvacátého století: je to útok na liberální demokracii a její hodnoty.

Milan Kundera, Salman Rushdie, Elfriede Jelinek a Orhan Pamuk jsou spisovatelé. Bernard-Henri Lévy je filozof.

Další signatáři: Vassilis Alexakis (Atény), Svetlana Alexievich (Minsk), Anne Applebaum (Varšava), Jens Christian Grøndahl (Kodaň), David Grossman (Jerusalem), Ágnes Heller (Budapešť), Ismaïl Kadaré (Tirana), György Konrád (Debrecín), António Lobo Antunes (Lisabon), Claudio Magris (Terst), Ian McEwan (Londýn), Adam Michnik (Varšava), Herta Müller (Berlín), Ludmila Oulitskaïa (Moskva), Rob Riemen (Amsterdam), Fernando Savater (San Sebastián), Roberto Saviano (Neapol), Eugenio Scalfari (Řím), Simon Schama (Londýn), Peter Schneider (Berlín), Abdulah Sidran (Sarajevo), Leïla Slimani (Paříž), Colm Tóibín (Dublin), Mario Vargas Llosa (Madrid), Adam Zagajewski (Krakov)



Text v angličtině ZDE
0
Vytisknout
9128

Diskuse

Obsah vydání | 29. 1. 2019