NATO se připravuje k největší revizi své obrany od studené války

24. 6. 2022

čas čtení 8 minut
Ruská invaze na Ukrajinu – která není v NATO – vyvolala zásadní přehodnocení toho, jak aliance odrazuje prezidenta Vladimira Putina od útoku na kterýkoli z jejích 30 členských států, informuje Deborah Haynesová.

Zdá se, že NATO se příští týden dohodne na největší revizi své obrany od studené války, včetně velkého rozšíření 40 000 vojáků v pohotovostních jednotkách, aby reagovali na krizi.

Ruská invaze na Ukrajinu – která není v NATO – podle rozhovorů a brífinků s půl tuctem důstojníků a diplomatů vyvolala zásadní přehodnocení toho, jak aliance odrazuje prezidenta Vladimira Putina od útoku na kterýkoli z jejích 30 členských států.

Dlouho existující obranné plány, které se před 24. únorem – dnem, kdy Moskva zahájila totální útok na Kyjev – příliš neprosadily, se začnou stávat realitou, až se lídři sejdou na přelomovém summitu ve Španělsku ve dnech 28. - 30. června.

"Přes noc se mentalita změnila," řekl důstojník NATO. "NATO má nyní pocit, že je elektrifikované. Můžete cítit energii, která proudí systémem."

Diplomat předpověděl, že madridský summit přinese – nebo alespoň odsouhlasí rámec, který má přinést "radikální změnu postoje".

Je zde však zklamání, že touha historicky neutrálního Švédska a Finska připojit se k alianci musí být ještě aktivována kvůli obavám Turecka. Ankara obvinila Stockholm, že poskytuje útočiště kurdským ozbrojencům. Británie je jedním ze spojenců, kteří se snaží vyřešit roztržku ještě před summitem.

Mezi kroky, u kterých se očekává, že dostanou zelenou, patří:

• Rozšíření a přejmenování 40 000 vojáků čítajících sil rychlé reakce NATO, podle dvou vojenských zdrojů možná až na šestinásobek. Zdroj z NATO však uvedl, že se diskutuje o různých vzorcích a konečný nárůst bude pravděpodobně nižší.
• Zvýšení velikosti mise, která má odradit Rusko od zacílení na východní a jihovýchodní křídlo NATO, s přidáním dalších tisíců vojáků, ačkoli mnoho z nich bude mít základny ve své domovské zemi a přesunou se pouze v případě potřeby.
• Označení Ruska jako "nejvýznamnější a přímé hrozby" pro bezpečnost.
• Nový "balík komplexní pomoci" pro Ukrajinu, včetně vybavení pro boj s ruskými drony a zajištění bezpečné komunikace.

Jens Stoltenberg, generální tajemník NATO, řekl, že setkání hlav států a vlád ve španělské metropoli bude "transformačním summitem, protože se nacházíme v klíčové době pro naši bezpečnost".

Zdá se, že důkazy o hrůze, kterou ruské síly rozpoutaly v místech, jako je ukrajinské město Buča, utvrdily odhodlání všech členských států souhlasit s posílením své obrany způsobem, který by byl ještě před rokem nemyslitelný.

Ministr obrany NATO minulý týden řekl svým protějškům na schůzce v sídle aliance v Bruselu, že na půdě NATO nelze připustit zvěrstvo ve stylu Buči.

Pokud by se Rusko pokusilo zaútočit, "bylo by vymazáno z povrchu země"

Toto změněné vnímání hrozby mění politiku odstrašování NATO.

Zdá se, že spojenci přejdou od spoléhání se čistě na to, že hrozba trestu stačí k zastavení jednání prezidenta Putina, k tomu, co někteří nazývají "odstrašení popřením".

Kusti Salm, nejvyšší státní úředník na estonském ministerstvu obrany, vysvětlil, že by to fungovalo tak, že by na místě byly jednotky ve větším počtu, aby se zastavila jakákoli invaze dříve, než začne.

"Jste schopni postavit adekvátní, dostatečné síly a svému potenciálnímu protivníkovi naznačíte, že přesila je na úrovni, se kterou byste [protivník] okamžitě prohráli," řekl na brífinku s novináři.

"Tato zpráva by se měla promítnout do ztráty jejich ochoty k invazi... Rusko z ní může vyčíst, že i kdyby se o to pokusilo, bylo by během několika prvních hodin vymazáno ze země."

Síly se zmobilizují během několika dní

Nové myšlení vyžaduje, aby spojenci NATO měli ještě více bojeschopných vojáků, námořníků, námořní pěchoty a leteckého personálu připraveného k pohybu v různé míře připravenosti. To se může pohybovat od dvou dnů před mobilizací až po šest měsíců.

NATO Response Force, neboli NRF, již nabízí americkému generálu Tod Waltersovi, vrchnímu veliteli spojeneckých sil v Evropě, nejvyššímu vojenskému veliteli aliance, přibližně 40 000 vojáků a žen vysoké připravenosti. Jeho velikost se ztrojnásobila po první ruské invazi na Ukrajinu v roce 2014, kdy Kreml anektoval Krym a podporoval separatisty na východě.

Podle očekávaného nového rámce se velikost schopnosti ještě zvětší a očekává se, že se název změní na Allied Reaction Force (ARF).

Každý členský stát, s výjimkou Islandu, protože ten nemá armádu, má za to, že se bude snažit dostat více vlastních sil do stavu větší připravenosti.

Mohou být pověřeny úkolem hájit určitou oblast území NATO v rámci tzv. "regionálních plánů", na kterých se stále pracuje a jejichž dokončení se očekává až do konce roku.

"ARF bude asi šestkrát větší než NRF - podstatně větší," řekl jeden z důstojníků se znalostí plánů. To by znamenalo asi 240 000 vojáků.

Druhý důstojník řekl, že také slyšel šestinásobnou cifru.

Zdroj z NATO však uvedl, že zatím nebylo rozhodnuto a konečné číslo pro zvýšení sil vysoké připravenosti bude pravděpodobně nižší.

Upevnění obranyschopnosti

Součástí nového plánu NATO je také další posílení jeho obrany v osmi zemích podél východní a jihovýchodní hranice.

Stoltenberg ve veřejném rozhovoru se zpravodajským serverem Politico v úterý odhalil, že spojenci se dohodnou "na posílení bojových skupin na východě až na úroveň brigády". Bojová skupina zahrnuje asi 1 000 vojáků, zatímco brigáda může mít mezi 3 000 a 5 000.

Komentáře poukazují na to, že soubor osmi stávajících misí ve třech pobaltských státech a také v Polsku, Rumunsku, Slovensku, Maďarsku a Rumunsku dále roste.

Spojenci včetně Británie, USA, Kanady a Německa již přispívají svými silami do tamních bojových skupin.

Vyslání vojáků do zahraničí je drahé a někteří spojenci tvrdí, že je do určité míry zbytečné, protože NATO bude pravděpodobně mít k dispozici měsíce předchozího varování, než Rusko spustí invazi, což se stalo u rok trvající přípravy útoku na Ukrajinu.

Očekává se, že NATO posílí armádu v Evropě

Británie, která vede misi NATO v Estonsku, letos rozšířila svou přítomnost v zemi na dvě bojové skupiny.

Ben Wallace, ministr obrany, řekl, že je "velmi pravděpodobné", že bude přidána třetina, čímž se síly změní na malou brigádu o zhruba 3 000 lidech, ale někteří z nových vojáků by mohli být umístěni doma.

Německo, které vede bojovou skupinu v Litvě, také rozšiřuje svůj závazek k brigádě, ale uvedlo, že v případě potřeby bude mít doma "předem přidělené" jednotky v pohotovosti.

Naproti tomu pobaltské státy s Ruskem na dvorku chtějí více vojáků fyzicky přítomných na svém území.

Chtěly by také, aby NATO ještě více posílilo svou obranu, například protivzdušnou obranou Iron Dome ve stylu Izraele, schopnou sestřelovat ruské rakety z nebe.

Je nepravděpodobné, že by takový krok byl v blízké době dohodnut, ale podle vojenských a diplomatických zdrojů se posuzuje posílení protivzdušné obrany.

Bez ohledu na bezprostřední krizi spojenci v Madridu také odhalí to, čemu se říká nová "strategická koncepce" – v podstatě plán pro NATO ohledně hrozeb a výzev, kterým čelí. To bude zahrnovat Čínu, změnu klimatu, kybernetickou válku a vyvíjející se vesmírné schopnosti.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

1
Vytisknout
5554

Diskuse

Obsah vydání | 28. 6. 2022