Petr Fiala stále balancuje na hraně prozápadní i nacionalistické rétoriky

23. 6. 2022 / Boris Cvek

čas čtení 3 minuty

Na včerejším poměrně věcném projevu Petra Fialy mi vadilo několik věcí. Předně neurčitost prohlášení „nenecháme vás padnout“. Co si pod tím vlastně člověk může představit? Něco jako „nenecháme vás umřít hlady“? Nebo „neskončíte na ulici“? A kdo? Mnoho lidí už hlady trpí a na ulici je. Lidé v této zemi „padají“ běžně desítky let. Samozřejmě v kontextu současné krize to zní tak, že ti, kdo by padli v jejím důsledku, nepadnou, ale ti ostatní ano.

Další věc je otázka minulých chyb v energetické bezpečnosti. Chápu, že současná vláda má mnoho dobrých důvodů to vyčítat Babišově vládě a vládám předchozím, nicméně tato kritika se pak může snadno obrátit vůči Německu a Unii jako takové a napojit se na destruktivní přístup. Nechci tvrdit, že Německo nemělo chybnou energetickou politiku, nicméně řešilo primárně zelenou transformaci ekonomiky, odchod od jádra a sázelo, jak to chtěl německý průmysl sám, na levnou ruskou ropu a vzájemnou propojenost s Ruskem jako způsob, jak Rusko neutralizovat.

Nepovedlo se to, ale nebylo to nějaké naprosto stupidní selhání nebo dokonce ovládnutí německých elit Putinem. Myslím, že v této otázce máme stále málo nadhledu a že konečné zhodnocení je třeba nechat na budoucnosti. Je možné, že další nečekané události budou dělat znovu a znovu z našich dobře míněných a v daném okamžiku racionálních rozhodnutí nesmyslné chyby, což by mohlo vyvolat nakonec dojem, že demokracie a Západ jsou jen samá neschopnost a hloupost, zatímco Putin to umí nejlépe. V každém případě kritická analýza německé energetické politiky by měla být zásadně prounijní a prointegrační.

A to je třetí problém: premiér Fiala mluvil ve svém projevu tak, že Česko se má stát zemí, která si bude vybírat sama, odkud bere energie. Česko jako královna, kterou obskakují ti či oni dodavatelé, protože nic lepšího nemají na práci. Když se katarští vládci podívají na glóbus ve svém paláci, zabodnou jistě fascinovaný pohled mezi Jeseníky a Šumavu a sní o krásách zemského ráje. Stejně absurdní mi přijde argumentace norským plynem, jako by norský plyn mohl nasytit Německo, Polsko, ČR a další země. Myslím, že premiér měl mluvit naopak o tom, že jediné řešení energetické krize je možné na úrovni celé Unie a společných dodávek. Tedy ne že ČR si bude dělat, co chce, ale že bude částí velkého celku Unie a bude v něm mít své místo a své spolehnutí.

Samozřejmě přeji vládě, aby se jí podařilo současnou nejen energetickou krizi zvládnout ve prospěch celé této společnosti. Základním předpokladem je ale západní směřování a integrace spolu s tradičními členy Unie (nikoli s Polskem). Jako obvykle mi u Petra Fialy chyběly jasné odkazy na nezávislé instituce, místo nichž jeho projevy vždy překypují těžce snesitelnou sebechválou.

Pro politickou situaci ČR je ochromující, ba zničující to, že Fialova vláda nemá rozumnou opozici, že není možné vést kritickou debatu bez nepříjemného pomyšlení na posilování Hnutí Ano nebo SPD. Je bohužel pravděpodobné, že vládní strany postupně začnou ztrácet podporu veřejnosti pod tlakem celkového vývoje ekonomiky, únavou z války na Ukrajině, ba možná i v důsledku návratu covidu a proticovidových opatření, pak ale vlastně není nikdo, kdo by nabídl lidem solidní prozápadní alternativu.

1
Vytisknout
6083

Diskuse

Obsah vydání | 28. 6. 2022