COVID-19 a rakovina

19. 3. 2020 / Boris Cvek

čas čtení 1 minuta

Na epidemii koronaviru je zásadní naděje. Máme rozumný důvod očekávat, že to většinu lidí, které to zasáhne, nezabije. Ba že si na to populace vytvoří imunitu a že epidemie pomine. Navíc známe příčinu, způsob šíření a ochrany. Proto ta obrovská energie, ta velká mediální pozornost, ten zájem politiků.

Pak jsou tu ale nemoci, které přinášejí každý rok tisíce mrtvých (i jen v Česku), dokonce mladých lidí, a my nevíme, jak se šíří, jak se jim vyhnout, jak je léčit. A nemáme ani žádnou konkrétní naději. Víme ze svého okolí o dalších a dalších mrtvých, jsou to naši příbuzní, známí, jsou to matky a otcové malých dětí. Občas se objeví nějaká mediální zpráva o novém léku, které ale nikdo nevěří. Naopak umírající po vyčerpání léčby mají tendenci věřit všemu. Je to jejich soukromý boj. Jejich a jejich příbuzných. Boj, který se odehrává pod krustou optimistických zpráv v médiích o pochodech proti rakovině, nových přístrojích proti rakovině, kampaních proti rakovině, sbírkách proti rakovině, ba válkách proti rakovině.

Prezident Nixon vyhlásil v roce 1971, už to bude 50 let, válku proti rakovině. Pro rok 2020 se odhaduje, že na metastazující rakovinu prsu zemře jen v USA téměř čtyřicet tři tisíc lidí (ženy, ale i muži). Zhruba stejně jako loni, předloni, před deseti lety, před dvaceti lety… Když dostanete koronavirus, máte pravděpodobnost úmrtí v řádu jednotek procent, možná deset patnáct procent nejvíce. Když dostanete metastazující rakovinu prsu (ale i jiné metastazující rakoviny), je pravděpodobnost, že na tu nemoc zemřete, docela vysoká.

0
Vytisknout
9773

Diskuse

Obsah vydání | 20. 3. 2020