19. 3. 2020
Zatímco koronavirus zasahuje celý svět, země, kde epidemie eskaluje, netrpělivě čekají, zda extrémní čínský přístup funguje – přičemž Peking má prozatím epidemii pod kontrolou. Ostatní státy následují čínský příklad a omezují pohyb lidí uvnitř svých hranic, zatímco desítky dalších zemí omezují pohyb návštěvníků ze zahraničí.
Nyní jsou to dva měsíce od začátku karantény 15 měst v provincii Hubei - některé z nich jsou stále v platnosti - a počet nových případů je zhruba několik desítek denně. Na vrcholu epidemie to byly tisíce případů denně. „Extrémní omezení týkající se pohybu populace bylo docela úspěšné,“ říká Michael Osterholm, vědec zabývající se infekčními chorobami na Minnesotské univerzitě v Minneapolis.
Ve zprávě zveřejněné koncem minulého měsíce Světová zdravotnická organizace (WHO) pogratulovala Číně za „jedinečnou a bezprecedentní reakci na ochranu veřejného zdraví, která odvrátila eskalaci epidemie“.
Zásadní otázkou však zůstává, které zásahy byly při potlačování šíření viru nejdůležitější, říká Gabriel Leung, výzkumný pracovník zabývající se infekčními chorobami na univerzitě v Hongkongu. „Země, které nyní čelí první vlně nákazy, to potřebují vědět," soudí vědec.
Před drakonickými zásahy v provincii Hubei vědci odhadovali, že každá z infikovaných osob přenesla koronavirus na více než dvě další osoby, což umožnilo rychlé šíření viru. První modely monitorující šíření nákazy, které nezohledňovaly úsilí o potlačení infekce, tvrdí, že virus, nazvaný SARS-CoV2, postihne 40 procent čínské populace - zhruba 500 milionů lidí.
Ale mezi 16. a 30. lednem, tedy obdobím, které zahrnovalo prvních sedm dní karantény, výrazně klesl počet osob, jimž každý infikovaný jedinec předal virus, odhaduje Adam Kucharski, který se věnuje modelům šíření infekčních onemocnění na Londýnské škole tropické medicíny. „Bylo to úžasné," říká výzkumník.
Zdá se, že počet nových infekcí v Číně dosáhl vrcholu 25. ledna – tedy pouhé dva dny po uzavření města Wu-chan.
Podle Světové zdravotnické organizace bylo v Číně od 16. března nahlášeno zhruba 81 000 případů nákazy. Někteří vědci se domnívají, že mnoho těchto případů bylo nahlášeno buď proto, že příznaky nebyly dost závažné na to, aby lidé vyhledali lékařskou péči, anebo proto, že nebyly provedeny testy. Zdá se však, že opatření zavedená během této doby fungovala, tvrdí Christopher Dye, epidemiolog z Oxfordské univerzity. „I když bylo detekováno 20krát nebo 40krát více případů, což se zdálo nepravděpodobné, kontrolní opatření fungovala," říká Dye.
Epidemiologové tvrdí, že robustní čínská reakce na epidemii měla jednu do očí bijící vadu: začalo se s ní příliš pozdě. V prvních týdnech od propuknutí nákazy, tj. během prosince a ledna, reagovaly wuchanské úřady pomaleji, což zpozdilo kroky k zastavení infekce, míní Howard Markel, výzkumný pracovník v oblasti veřejného zdraví na Michiganské univerzitě. „Opožděná reakce pravděpodobně vedla k vypuknutí světové epidemie,“ říká Markel.
Kdyby Peking zavedl nutná kontrolní opatření o týden dříve, mohl předejít 67 procentům všech případů infekce na svém území.
Četné údaje z jiných měst také potvrzují výhody rychlých opatření. Města, která zastavila veřejnou dopravu, uzavřela zábavní centra a zakázala veřejná shromáždění před prvním detekovaným případem nemoci COVID-19, měla o 37 procent méně případů než města, jež taková opatření nezavedla, soudí Dye o ochranných krocích zavedených v 296 čínských městech.
Studie publikovaná 6. března italskými, čínskými a americkými vědci v časopise Science zjistila, že karanténa Wu-chanu zpomalila šíření nemoci do dalších čínských měst zhruba o čtyři dny. Model vypracovaný těmito vědci ukazuje, že zastavení 90 procent dopravy zpomalí šíření viru pouze mírně, jakmile nejsou zavedena jiná opatření.
Světová zdravotnická organizace varuje před zaváděním restrikcí v dopravě a cestování, tvrdíc, že obvykle nejsou účinné v prevenci šíření infekce a že mohou odklonit zdroje od užitečnějších opatření a blokovat pomoc a technickou podporu – a navíc mohou poškodit řadu průmyslových odvětví.
Ukazuje se, že kombinace včasné detekce a izolace, následného poklesu kontaktu mezi lidmi a zákazu cestování mezi městy šíření viru redukovalo. Tyto zásahy předešly 67násobnému nárůstu případů infekce - jinak by do konce února bylo v Číně téměř 8 milionů nakažených. Pokles kontaktu mezi lidmi byl sám o sobě významný. Mobilní aplikace internetového giganta Baidu zaznamenávajícího polohu osob přispěla k dramatickému snížení jejich pohybu, což logicky vedlo k obrovskému poklesu osobních kontaktů. Nicméně včasná detekce a izolace byly nejdůležitějšími faktory při redukci síření nákazy.
Nárůst nových případů onemocnění COVID-19 v Číně dramaticky klesl, ale někteří výzkumníci se obávají, že pokud země zcela uvolní svá kontrolní opatření, virus by se mohl znovu šířit.
„Čína virus sice
potlačuje, ale zatím ho nevymýtila,“ říká Osterholm. V Číně pravděpodobně
nyní probíhá vzrušená debata o tom, kdy zavedená opatření zmírnit, soudí
epidemiolog Roy Anderson z Imperial College London. Anderson zastává
názor, že pokud budou tato opatření zmírněna, může dojít k druhé vlně epidemie.
Uzavírky musejí jednoho dne skončit. Vlády by podle Andersona měly svým občanům připomínat, aby od sebe udržovali odstup a aby praktikovali správnou hygienu. „Důležitější jsou tedy naše vlastní aktivity než vládní opatření,“ uzavírá Anderson.
Odkaz na celou studii v angličtině ZDE
Diskuse