A tihle Češi, ti mají vynikající dovednosti v boji proti vlastním zájmům...

Kdy doskáče poslední Čech?

25. 4. 2019 / Bohumil Kartous


"A chápe pan premiér problém dezinformací a fake news?"

"Ale ano, on to chápe, vlastně se snaží držet pozici, chová se proevropsky..."

"A má to pro něj nějakou prioritu? Z toho, co vím, tak nemá..."

"Nemá. A vlastně neví, co s tím dělat."


Úvod pochází z nedávného rozhovoru s českým politikem o současném vztahu vlády a celé politické reprezentace k dezinformacím v kyberprostoru. Dokumentuje stav v němž se nacházíme: jakkoliv je problém dezinformací hodnocení z hlediska bezpečnostní politiky jako jeden z nejzávažnějších a zpravodajské služby mu věnují nemálo energie, vlastně nejsme schopni ho řešit. Možná dokonce existuje dobrá vůle i tam, kde by to člověk nečekal, ale ta je naředěna neschopností politické reprezentace orientovat se a přijmout taková opatření, kterých by se sami neobávali. 

Vcelku věřím, že premiér Babiš nebude aktivně omezovat dosavadní aktivity bezpečnostních složek ve snaze omezit destruktivní vliv dezinformací na společnost, na druhou stranu nebude ani vyvíjet žádnou zásadní aktivitu navíc. Z prozaických důvodů mu to nedává smysl. Hnutí Ano, ale i řada dalších politických stran, více či méně koketovalo a koketuje s dezinformačním fenoménem. Není snadné  jednat proti a zároveň oslovit elektorát, který to částečně může vnímat jako útok na sebe sama.

Opakově jsme na Britských listech upozorňovali, že kompromitace politiků a médií s dezinformační hysterií okolo imigrace a ochota politiků se přímo podílet na jejich legitimizaci (poskytováním rozhovorů a vyjádření Parlamentním listům, snahou svézt se na tom, na co lidi klikají apod.) povede k neřešitelným problémům. I kdyby se všichni politici v současnosti shodli na tom, že je třeba s dezinformacemi bojovat (vtipná představa), stejně by reálně nemohli jednat tak, aby ohrozili své vlastní zájmy přepočtené na hlasy.

Před evropskými volbami narůstá na dezinformační scéně potřeba upevnit v části české společnosti přesvědčení, že Evropská unie je učiněné zlo, struktura, která si nezadá s diktaturou nejhrubšího zrna.

Procházel jsem dezinformační emaily, které se podařilo shromáždit Českým elfům (report za březen s komentářem). Bludy o tom, kterak chce EU škodit Čechům, potírat jejich identitu a dokonce potlačovat jejich svobodu slova a shromažďování, jsou naprosto fantaskní. V sofistikovanějším případě jde o směsici fakt, která jsou v takřka každém svém ohledu posunuta do vyhovujícího významu. Vedle toho oplodňují informační prostor totální nesmysly, které se oporou o jakýkoliv faktický základ neobtěžují.

Součástí předvolební kampně v "boji s EU" je zjištění, že existuje tajná policejní jednotka EU, jejímž zadáním je eliminovat nepokoje v členských zemích EU. Má potlačovat svobodu slova a svobodu shromažďování. Faktem, z nějž dezinformace vychází, je existence bezpečnostní jednotky. Jmenuje se European Gendarmerie Force a jejím zadáním je nasazení v krizových situacích mimo EU. Nemá žádné oprávnění zasahovat na území EU, neexistuje žádné podezření, že by se chystala nějaká změna v tom, co má tato organizace dělat a kde může být nasazena. Jejím smyslem je pomáhat v místech mimo EU, kde dochází k otevřeným konfliktům, a snažit se pomoci situaci uklidnit. Měla by tedy pomáhat snížit míru imigrace do Evropy, tedy v naprostém souladu s přesvědčením příznivců představy, že imigrace ohrožuje ČR. V dezinformačním podání jde ale o organizaci, která má potírat práva občanů EU. Blud už dekonspiroval web Manipulatori.cz.

Takřka okouzlující je údajná snaha EU zakázat české tradice. Mezi nimi jsou Velikonoce, Vánoce, Mikuláš, vánoční kapr, zabíjačka vepřů a dokonce líbání po rozkvetlou třešní. Celý text je podán tak, že blázniví multikulturalisté vytvořili ze světa učiněné peklo despocie a EU jim slouží k tomu, aby stvořili "nového člověka" (součástí taktiky je obracet humanismus v nacismus). Chybí jakákoliv vazba na skutečnost. 

Tahle až romantická pocitovka by se musela jevit jako naprosto komická, nebýt skutečnosti, že se podařilo vytvořit prostředí, v němž jde jen o další z obrovské hromady protichůdných tvrzení, v nichž není možné jednoduše se orientovat, protože to lidská kapacita nedovoluje: denial of service. Na této skutečnosti má podíl i legitimizace podobných fantasmat tím, že politik je ochoten se vedle nich objevit v rovnocenné pozici a že další média se rozhodnou si taky trochu pohrát a zvýšit si návštěvnost.

Nikdo úplně přesně neumí vyčíslit, jaké dopady dezinformace mají, nicméně propisují se zásadně do vnímání reality a tedy do politického marketingu. Vládní program je uvozen tím, že je třeba zajistit bezpečnost ČR, na prvním místě. Vzhledem k tomu, jak zdůrazněno je vnější nebezpečí i vnitřní bezpečnost, je možné konstatovat, že by bylo na místě ukázat vládní svaly tomu, co se děje v kyberprostoru. Protože jestli nějaké nebezpeční reálně existuje a nelze ho přehlédnout, pak není těžké... ho přehlédnout. Jsem si jist, že ten copywriter, který prohlášení stylizoval, nechtěl v žádném případě znervóznit pana premiéra či celou vládu. Prostě jen kouzlo nechtěné pointy. 

Ani při dobré vůli není možné počítat s tím, že v současném digitálním prostoru může ČR v krátkém horizontu sama něco podstatného udělat. Pokud skutečně existuje vůle s tím něco dělat, pak za mnohem větší a silnější celek. Vyjednat podmínky s globálními provozovateli sociálních platforem, ale třeba i s vyhledávači, může Evropská unie jako celek, ne Česká republika. Jenže je pravděpodobné, že určitá část české společnosti žije v dojmu, že Evropská unie kontroluje lidské životy na úroveň líbání se pod třešní a v případě nesouladu vás nechá zastřelit. Minimálně v úvahách.

Bude zajímavé sledovat, kolik lidí nakonec přivede motivace vypořádat se s tímto krajním nebezepčím k volbám do Evrospkého parlamentu. A kolik tam přijde lidí, kteří si uvědomují, že sice kdo neskáče, není Čech, zato Češi by mohli rychle doskákat, pokud se také rozhodnou samostatně "vládnout vlnám". Na rybníku to jde sice vcelku jednoduše, dokonce i gumovém člunu za pokročilé invalidity, ale samo o sobě je to naprosto k ničemu. 

0
Vytisknout
5284

Diskuse

Obsah vydání | 30. 4. 2019